Jedním z velkých překvapení mnohých klientů, žádajících o nemovitostí zajištěný úvěr, zejména například hypotéku je případné rozčarování z výše zástavní hodnoty nemovitosti. Ať se již jedná o samotnou nemovitost, kterou chtějí koupit, nebo o jinou, kterou chtějí svůj úvěr zajistit. I po letech praxe mne toto dokáže stále ještě překvapit. V čem je problém?
Zástavní hodnota nemovitosti nerovná se zpravidla kupní, respektive prodejní cena. A už vůbec se nerovná hodnotě, kterou například lze vyčíst z odhadu pořízeného pro účely dědictví, byť by tento odhad nebyl zrovna starý. Zástavní hodnota nemovitosti se stanovuje na základě odhadu provedeného právě a jedině za účelem zjištění hodnoty nemovitosti pro účely konkrétní banky, která má poskytnout požadovaný úvěr. Banky mají své tabulky a cenové mapy a odhadci je mají k dispozici také. Tedy odhadci, kteří s danou bankou spolupracují. A tyto mapy, tabulky a ostatní nástroje rozhodují. A tak se může naprosto klidně stát, že klient počítá s tím, že kupní cena inzerovaná prodejcem odpovídá a spoléhá na ní. Ale provedeným odhadem dle požadavků a pravidel banky vyjde z odhadu odhadní cena a tím pádem zástavní hodnota nemovitosti nižší. A je tu, třeba i, nemalý problém.
Nechci strašit, není to mým úmyslem. Je třeba také zodpovědně říci, že zrovna tak běžný je stav, kdy zástavní hodnota nemovitosti vyjde po odhadu pro banku vyšší, než je kupní cena. A ve finále to třeba může pozitivně vést i k jiným, než očekávaným parametrům chystaného úvěru.
Zástavní hodnota nemovitosti se určuje na základě odhadu, provedeného pro konkrétní banku a dle jejích pravidel a rozhodně se zcela automaticky nerovná například ceně kupní. To je třeba mít na mysli. Je stanovena na základě tímto odhadem zjištěné ceny odhadní a teprve z této zástavní hodnoty se určují přesné parametry výše poskytnutého a čerpaného úvěru.
