Situací, kdy se úvěrová smlouva či smlouva o půjče může stát neplatnou je vícero. Chtěli bychom zde zmínit především základní důležitý fakt a tím je správné a pečlivé posouzení úvěruschopnosti žadatele před vlastním poskytnutím půjčky.
Asi téměř každý žadatel o půjčku či úvěr od bankovních a řady nebankovních institucí se setkal s procesem posuzování úvěruschopnosti. Tento postup je mnohým ne zcela příjemný, ale je nezbytný a musí být proveden před vlastním rozhodnutím poskytovatele o přidělení či nepřidělení úvěru. De facto je tak chráněn jak poskytovatel, tak by tímto postupem měl být chráněn především také žadatel, a to právě od předlužení. Stejně tak je smyslem posouzení snaha o eliminaci zájemců s nepoctivými záměry, či zřejmou neschopností splácet. Kamenem úrazu tohoto procesu však je, že nejsou stanovena jasná a společně platná, pevně daná kritéria, která žadatel musí splnit. A tak se lze setkat s případy, kdy (zejména u úvěrů na bydlení) dokládají žadatelé velmi precizně veškeré své příjmy a výdaje; na druhé straně ovšem jsou běžné i případy, kdy jsou půjčky poskytnuty i opakovaně například na žadatelovo tvrzení, že jeho příjem činí 2 000 Kč a výdaje 0 Kč. Neexistence jasných pravidel vede následně k nemalým problémům. A je také na zvážení každého poskytovatele, jakým způsobem tuto kontrolu a zjišťování úvěruschopnosti provádí.
Neprovedení či závažné chyby v provedení kontroly úvěruschopnosti u klienta je pochybením na straně poskytovatele. Co to znamená? Znamená to tolik, že smluvní vztah je v tomto případě neplatný. Pozor, nejde jen o případ, kdy se dlužník dostane díky tomu do problémů a nebude schopen splácet. Jedná se i o případy, kdy dlužník řádně splácí a třeba i svůj úvěr je skutečně schopen řádně doplatit. Dle nálezu Nejvyššího soudu závažné pochybení či přehlédnutí při kontrole úvěruschopnosti klienta na straně poskytovatele vede přímo k prohlášení smluvního vztahu za neplatný a to v každém takovém případě.
Co s úvěrem, který je přidělen a třeba již splácen? V případě prohlášení smlouvy za neplatnou poskytovatel vrací klientovi zaplacené poplatky za přidělení a vedení úvěru, již zaplacené splátky a úroky. Klient pak vrací nesplacenou dlužnou částku poskytnutého úvěru.
Posouzení a rozhodnutí o zneplatnění smluvního vztahu z výše uvedených důvodů se děje na základě Zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovídá směrnicím Evropské unie a jeho výklad je upraven Nejvyšším soudem ČR. V čem? Právě v postihu pouze závažných pochybení při provádění kontroly úvěruschopnosti klienta.
Závěrem podotýkám, že v článku se jedná o zneplatnění smluvního vztahu pouze a jedině v případě závažných chyb v provedení úvěruschopnosti na straně poskytovatele a neplatí pro žádné jiné případy.