Skip links

Posuzování úvěruschopnosti: Jak funguje a jaká rizika s sebou nese

Posuzování úvěruschopnosti je klíčovým krokem v procesu žádosti o úvěr. Tento nezbytný proces, jakkoliv je do jisté míry pro žadatele otravný a navozující třeba i pocit nejistoty, slouží k tomu, aby poskytovatelé půjček (banky, nebankovní instituce, nebo jiné subjekty) zjistili, zda žadatel splňuje řadu kritérií a bude velmi pravděpodobně požadovaný úvěr schopen splácet. Slouží ovšem také ve prospěch samotného žadatele o půjčku či úvěr. Důkladné posouzení je tedy nejen povinností poskytovatelů úvěrů, ale má ochránit žadatele před eventuální hrozbou předlužení, neschopnosti splácet žádaný úvěr i jeho další závazky. Žadatelé by tedy tento proces měli vnímat tedy také jako o prevenci a předcházení platebních problémů, které by nemusel být schopen zvládnout a mohl by skončit v dluhové pasti. Tento článek se zaměřuje na to, jak posouzení úvěruschopnosti funguje, jaké jsou povinnosti poskytovatelů i žadatelů a jaká rizika mohou nastat, pokud proces není správně, respektive zodpovědně a pečlivě proveden.

Co je to posuzování úvěruschopnosti?

Úvěruschopnost je schopnost žadatele o úvěr splácet dluhy v souladu s podmínkami smlouvy. Posuzování úvěruschopnosti zahrnuje analýzu několika faktorů, které poskytovatel úvěru používá k určení, zda je riziko poskytnutí úvěru přijatelné. Tento proces se obvykle zakládá na analýze příjmů, výdajů, pracovní historie, předchozích úvěrových závazků a celkové finanční situace žadatele.

Jaké faktory ovlivňují úvěruschopnost?

Příjmy a výdaje žadatele

Poskytovatel úvěru se zaměřuje na výši měsíčních příjmů žadatele a jeho pravidelných výdajů. Zjišťuje se, zda žadatel má dostatečné příjmy k pokrytí měsíčních splátek požadovaného úvěru a dalších životních nákladů. Zejména se jedná o výdaje spojené s bydlením, službami operátorů a platbami za energie a splácením jiných úvěrů a půjček. Pokud jsou měsíční příjmy výrazně nižší než pravidelné výdaje, může to znamenat pro poskytovatele možný problém se splácením a z pohledu podané žádosti o úvěr komplikaci, nebo její úplné zamítnutí.

Zadluženost žadatele

Toto prověřované kritérium má za cíl poskytovateli sdělit, v jaké celkové výši jsou všechny stávající úvěrové závazky žadatele vůči jeho příjmům. Úzce souvisí s předchozím bodem. Pokud zadluženost žadatele překračuje určité procentní limity, přímo to výsledek posouzení žádosti.

Pracovní poměr a stabilita

Dlouhodobý a stabilní pracovní poměr je pro poskytovatele úvěru pozitivním faktorem a jistou zárukou. Lidé s trvalým pracovním poměrem nebo stálým příjmem mají větší šanci na získání úvěru než ti, kteří pracují na dočasných kontraktech nebo na volné noze, což může být pro poskytovatele úvěru vnímáno jako vyšší riziko.

Úvěrová historie

Poskytovatelé úvěrů se vždy dívají na úvěrovou historii žadatele. Pokud žadatel v minulosti nesplácel úvěry včas nebo měl problémy s dluhem, zcela jistě to nějakým způsobem ovlivní jeho šance na schválení nového úvěru. Počínaje horšími podmínkami nabídnutými bankou, až po zamítnutí žádosti. Úvěrová historie se zapisuje do registrů dlužníků, ve kterých jsou uchovávána po dobu minimálně 5 let. A jsou na vyžádání dostupná. Zdaleka však nejde jen o evidenci splácení dřívějších. Úvěrová historie je vizitka, které o žadateli prozrazuje počet jeho minulých, již splacených, závazků, ale i těch aktivních. Dále eviduje druhy bankovních a nebankovních produktů, které žadatel užívá, jak často si půjčuje a samozřejmě, korunu všemu dává již zmíněné hledisko řádného a pravidelného splácení. Důležité je mít na paměti, že do registrů se propisují i žádosti o úvěry. Na základě všech těchto informací poskytovatelé hodnotí očekávané chování žadatele při splácení jím požadované nové půjčky a tedy z jejich pohledu si stanovují rizikovost klienta.

Záznamy v registrech dlužníků

Banky a nebankovní poskytovatelé úvěrů se často obracejí na úvěrové registry, jako jsou Solus, BRKI a NRKI, či případné jiné komerční registry. Tyto registry obsahují údaje o předchozích i aktuálních úvěrových závazcích, včetně případů opožděných plateb nebo nesplácení, jak již bylo naznačeno v předchozím bodu.

Výše požadovaného úvěru a jeho splatnost

Důležitým faktorem je také požadovaná výše úvěru a doba jeho splatnosti. Dlouhodobé úvěry s vysokými částkami mohou být pro žadatele finančně náročné. Poskytovatelé úvěrů proto musí také vyhodnotit, zda existují reálné předpoklady, že bude žadatel schopen požadovaný úvěr splácet bez potíží. V případě pochybností, či nejasností obvykle dochází opět k úpravě míry rizikovosti klienta s přímým vlivem na finální posouzení žádosti a výslednou podobu případné nabídky poskytovatele úvěru.

Povinnosti poskytovatelů úvěrů

Poskytovatelé úvěrů mají povinnost pečlivě posoudit schopnost žadatele splácet úvěr. Tato povinnost je zakotvena v Zákonu o spotřebitelském úvěru (č. 257/2016 Sb.), který stanovuje, že úvěrové instituce musí provést důkladnou analýzu úvěruschopnosti. Tato analýza by měla zahrnovat:

  • Prověření příjmů a výdajů žadatele.
  • Ověření úvěrové historie prostřednictvím registrů dlužníků.
  • Posouzení celkové finanční situace žadatele.
  • Poskytnutí jasných informací o podmínkách úvěru (úrokové sazby, RPSN, doba splatnosti).

Pokud poskytovatel úvěru neprovede řádnou analýzu úvěruschopnosti, vystavuje se riziku sankcí od regulačních orgánů a také morální odpovědnosti za vzniklé problémy u žadatelů, kteří nejsou schopni úvěr splácet a v konečném důsledku takových případů i soudním sporům. Pojem řádná analýza úvěruschopnosti žadatele je přitom dost široký pojem. Jak ukazují mnohé příklady z praxe, tak je na straně poskytovatelů z nejrůznějších důvodů také poměrně široce vykládána a aplikována. Buďte tedy předem připraveni na různé přístupy různých poskytovatelů k tomuto procesu. Jedno zásadní pravidlo však na tomto místě musíme zdůraznit. Chceme-li hovořit o řádném provedení posouzení úvěruschopnosti žadatele poskytovatelem úvěru tak, aby opravdu plnil svojí očekávanou funkci, pak musí být minimálně stanovena a dodržena podmínka striktního vyžádání a doložení všech nezbytných informací a dokumentů, které mohou být relevantní a potřebné vzhledem ke konkrétní úvěrové žádosti. Zdaleka nemusí jít vždy jen a pouze o prokázání příjmu. Nedůslednost poskytovatelů, respektive jejich odpovědných pracovníků v otázce posuzování úvěruschopnosti je krajně nezodpovědné. V konečném důsledku je pak toto jeden z jevů, který významnou měrou napomáhá trvajícímu nárůstu nezvládnutelnými dluhy postižených obyvatel ČR.

Povinnosti žadatelů o úvěr

Žadatelé o úvěr mají také povinnost poskytnout poskytovateli úvěru pravdivé a úplné informace o své finanční a životní situaci, stejně tak jako další, poskytovatelem vyžádané informace. Všechny tyto informace jsou povinni také ve vlastním zájmu doložit. Tento krok je klíčový pro správné posouzení jejich žádosti s ohledem na aktuální i dlouhodobou životní realitu. Pokud žadatel neuvede přesné, či pravdivé informace, či je dokonce zcela zatají (typicky jde zejména o jiné závazky a jejich výši, skutečnou výši výdajů a podobně), může být poskytovatel uveden v omyl a přidělení úvěru na základě zkreslených informací projde. Vysoké riziko takového jednání je pro žadatele v momentě, kdy nastanou jeho eventuální problémy se splácením takto schváleného úvěru. Co se zjišťuje jako první? Jakým způsobem, kdo a na základě čeho provedl posouzení úvěruschopnosti. A k problémům s dluhy pak
mohou nastat dotyčné osobě i problémy se soudními spory. Pamatujte totiž, že se žadatel, který se v tomto bodě výše popsaného jednání dopustil, vystavuje riziku stíhání za úvěrový podvod. A i když případné postihuje samozřejmě obě strany – žadatele i věřitele, pak rozhodně není o co stát dokazovat, co bylo neúmyslné opomenutí a nepřesnost a co záměr a úmyslná lež. Povinností žadatele je tedy jednoznačně poskytnout věřiteli všechny požadované informace správně a přesně, na základě skutečnosti a doložit je také příslušnými dokumenty.

Shrňme si tedy řečené. Uvedení nepravdivých, či jen ne zcela přesných informací ze strany žadatele, může to vést k:

  • Odmítnutí žádosti o úvěr: A zamítnutá žádost navíc znamená negativní záznam v registrech dlužníků.
  • Vysoké úrokové sazby nebo jiné nevýhodné podmínky: V případě nesdělení přesných informací může poskytovatel zvolit, bude-li i přes to žádost schválena, ve své finální nabídce úvěru například vyšší úrokovou sazbu nebo jinak změnit podmínky úvěru – typicky snížení maximální dostupné částky, či zkrácení maximální možné délky splácení.
  • Právní problémy: Pokud se ukáže, že žadatel úmyslně uvedl nepravdivé informace s cílem získat úvěr, může to vést k právním problémům – konkrétně již výše zmíněné stíhání pro pokus o úvěrový podvod, nebo o úvěrový podvod jako takový

Rizika spojená s nesprávným posouzením úvěruschopnosti poskytovatelem

Pokud poskytovatel úvěru nedodrží správný proces posuzování úvěruschopnosti, může to vést k několika vážným problémům, jako například:

  • Zadlužení žadatele: Poskytnutí úvěru osobám, které nejsou (dlouhodobě) schopny docílit a udržet řádnou platební morálku (viz. bankovní historie), může velmi pravděpodobně vést k tomu, že taková osoba nebude mít dříve, či později ani na řádné splácení nového úvěru a nový dluh tak jen přispěje k hlubšímu pádu do dluhové pasti a dalšímu rapidnímu finančnímu i sociálnímu propadu. Neschopnost splácet je jen krůček od závažných důsledků v podobě exekucí, ztráty majetku i na toto navazujících sociálních potíží.
  • Zásah finančního arbitra do konkrétního případu – finanční arbitr stanoví v případě řešení konkrétních rozporovaných případů podmínky jejich vyřešení s dopadem na poskytovatele
  • Zásah a šetření regulačního orgánu, tedy ČNB – pokud se jedná o poskytovatele, který podléhá regulaci ČNB
  • Právní a finanční sankce: soudní řízení v případě jednotlivých sporů, finanční náhrady v případě rozhodnutých soudních sporů a finanční postihy v případech nedostatků a chyb, zjištěných kontrolou regulačního orgánu

Rizika pro žadatele, pokud zatají informace

Pokud žadatel úmyslně zatají některé důležité skutečnosti o své finanční situaci, může se vystavit těmto rizikům:

  • Sankce za uvedení nepravdivých informací: V případě, že se zjistí ještě před schválením žádosti a přidělením úvěru, že žadatel úmyslně uvedl nepravdivé údaje, bude jeho žádost o úvěr zamítnuta se samozřejmým negativním záznamem v registrech. V tom lepším případě u méně závažného prohřešku může být nakonec žádost schválena, ale finální nabídka může obsahovat méně výhodné úvěrové podmínky.
  • Ztráta úvěru: Pokud žadatel zatají závazky nebo příjmy, může být později schopnost splácet úvěr ohrožena, což může vést k zesplatnění úvěru a dalším problémům, jako jsou exekuce nebo soudní řízení.
  • Poškození úvěrové historie: Nesplácení úvěrů nebo problémy s dluhy negativně ovlivní úvěrovou historii žadatele a sníží na mnoho měsíců od prohřešku jeho šance na získání úvěru v budoucnosti.

Závěr

Posuzování úvěruschopnosti je klíčovým krokem pro poskytovatele i žadatele o úvěr, jde o prevenci a ochranu obou stran před eventuálním rizikem nesplácení úvěru. Správně provedený proces zajišťuje, že úvěr bude poskytnut pouze těm, kteří mají schopnost jej splácet, a že se minimalizují rizika předlužení osob a s tím navazující výskyt dalších závažných finančních i sociálních problémů.

Je velmi důležité, aby nejen poskytovatelé důsledně dodržovali zákon o spotřebitelském úvěru, ale aby rovněž dbali na to, aby všichni jejich odpovědní pracovníci byli při kontrole a posuzování žadatelů opravdu důslední a zodpovědní. Je to o vnitřních předpisech, je to o interní politice poskytovatele a je to do značné míry především právě o konkrétních lidech. Rizika nedůslednosti, nebo nedej bože úmyslného zjednodušování jsou vysoká jak pro poskytovatele, tak pro žadatale.

Žadatelé ve vlastním zájmu, a právě proto, aby neohrozili své budoucí zájmy, musí být připraveni na proces prověřování úvěruschopnosti, být v něm otevření a pravdiví při poskytování a dokládání požadovaných informací. Musí si být vědomi toho, že jde především o jejich ochranu a ve svém vlastním zájmu poskytnout věřiteli plnou součinnost.